Czech English German Hungarian Polish Slovak
Přihlásit se



 

Achát


Nejoblíbenější kámen starověku - vyráběly se z něj různé ozdobné předměty jako pečetidla, vázičky, brože apod. Od středověku platí za symbol zdatnosti a síly. Zaručoval pestré a rozmanité sny, výřečnost a duchaplnost. Mimo jiné také prý dokázal vyléčit mor. Zahradníkům měl pomáhat zvyšovat plodnost pěstovaných plodin.

 

Achát zaručuje dlouhý život, úspěch, dobré přátele a štěstí. Pomáhá nám udržet rovnováhu v každodenním životě, propůjčuje vyrovnanost a vytrvalost. Uvolňuje vnitřní zlobu a nastartovává proces vyrovnání se s realitou. Umožňuje zůstat věrni sobě samým ve všech situacích. Mužům zajišťuje přízeň žen.
Přitahuje dědictví a upozorňuje na skryté poklady.

 

Léčení: působí proti horečnatým infekcím, epilepsii a náměsíčnosti, bolestem hlavy, kožním nemocem. Léčí zrak, žaludeční a střevní potíže. Zmírňuje působení jedovatých látek v těle (např. následky kouření). Odstraňuje neklid, apatii, zmírňuje psychická onemocnění, dýchací potíže a sklerózu.

Mechový achát: uvolňuje napětí a stres. Dodává pocit bezpečí a radosti ze života. Na základě naprosté spontánnosti umožňuje zpracovat nové a mimořádné zkušenosti
Posiluje imunitní systém, stabilizuje zdraví a dobrý pocit ze života. Čistí krev v játrech a slezině, podporuje hojení ran.
Rezonuje s 1. a 5. čakrou, mechový achát se 4. čakrou a bílý achát se 7. čakrou.
Pojí se s planetou Měsícem.

 

 

Který kámen je ten pravý?

 

 

 

Možná nejlepší způsob, jak si vybrat „svůj“ kámen, je zvolit si intuitivně ten, který nás nejvíce osloví. Po takovéto volbě si můžeme přečíst jeho účinky a dozvědět se tak více o svých skrytých tužbách a strastech.
Pokud chceme posílit určité vlastnosti, je dobré vybrat kameny, které je posilují a poté zvolit ten, který je nám nejvíce sympatický.
Další možností je vybírat kámen podle slunečního znamení – kámen podpoří a doplní vlastnosti daného znamení.
Nikdy si nevybíráme kámen, který sice má správné vlastnosti, ale vlastně se nám nelíbí.

Polodrahokamy dokáží díky své krystalické mřížce vstřebávat vibrace ze svého okolí. Díky tomu vstřebávají negativní (ale i pozitivní) energie a v uspořádané formě je vyzařují zpět do okolí. Při příliš velké zátěži však mohou býti přetěžované, a proto bychom je měli čas od času čistit. Zpravidla se čistí pod tekoucí vodou, a to zejména, pokud jsme si polodrahokam nebo výrobek z něj právě pořídili nebo jsme jej zdědili! Staré šperky a kameny přejaly téměř vždy od dřívějších majitelů negativní energie a informace o nemocích.
Užití kamenů představuje, podobně jako homeopatie, určitý druh terapie podrážděním. Proto by se měly na noc odložit, aby se zabránilo předráždění a otupění vlastní vnímavosti. Hodnotné léčivé kameny jsou natolik silné, že je postačí nosit denně 1-2 hodiny.

Po určité delší či kratší době nošení se může stát, že kámen „zmléční“ nebo popraská. To je znamení, že ze sebe vydal vše, co mohl. V tomto případě jej nevyhazujte do koše – odvděčte se mu tím, že jej vrátíte zpět do země, tedy zakopete nebo zatlačíte do hlíny.

 

Historie: Archeologické nálezy dokumentují, že acháty byly využívány již od pravěku. Nejdříve na nástroje, později na šperky a ostatní výrobky, které jednak zkrášlovaly interiéry, jednak byly prakticky využitelné, ale také pro okrasu exteriérů. Největší oblibě se těšily ve starověkém Řecku Římě. Jako talisman chránil před morem, jedy, morovými ránami, živelnými pohromami. Zajišťoval dlouhý život a úspěch.Ve starověku zasazený do prstenu nebo přivázán k levé paži zajišťoval přízeň božstev vegetace.

 

 

 

O achátu obecně:

 

 

Kresby a barevné mozaiky v achátech symbolizují naši sounáležitost a silné spojení s Matkou Zemí. Prohlubuje a vzbuzuje v nás Fantazii, kreativitu, odvahu, vytrvalost a chuť žít dál, i přes nějaké předešlé potíže, posiluje uvědomění vlastní identity, pud sebezáchovy, ochraňuje nás před působením nežádoucích vlivů a obdarovává vírou ve vlastní schopnosti. Učí nás správnému vstřícnému jednání vůči ostatním lidem i vůči nepřátelům. Pomáhá při komunikaci a podporuje naši vynalézavost v komunikaci. Podporuje při hledání pravdy, pomáhá přijímat kritiku, nelibé situace i nepříjemné okolnosti.

 

 

 

Bílý achát: Symbol duchovní ochrany, čistoty,rovnováhy i klidu duše. Obvykle je nazýván mírovým achátem. Posiluje vůli při odstraňování škodlivých návyků a mírní agresivitu. Nápomocen může být při léčbě zhoubných nádorů, hlavně kůže, při zánětech. Pro krásu pleti stačí čistit ji achátovou vodou.

 

Růžový- meruňkový achát: Podporuje těhotenství, chrání plod v těle matky.

 

Masově hnědý achát: Podporuje toleranci, pochopení pro problémy druhých.

 

Šedý a okatý achát: Mírní deprese, podporuje zrak.

 

Pruhovaný achát: Podporuje koncentraci, racionální a logické myšlení.

 

Achát s dutinou vyplněnou vodou Jsou mocnými talismany v těhotenství. Obecně chrání před zlem, falešnými přáteli, vnášejí klid i mír do bolavé duše.

 

Pestrý achát chrání před depresí a latergií, přispívá k dobré náladě.

 

Ohnivých achát v čakře třetího oka a korunní napomáhá během meditace uchovat si duchovní rovnováhu. Díky jeho účinkům neztratíme ze zřetele Matku Zemi. Tiší hněv, vyrovnává nestálou náladu.Posiluje paměť a koncentraci.

 

Modrá krajka se nosí speciálně pro klid a štěstí. Má moc uklidňovat ve stresových situacích.

 

 

 

 

 

Obecně se užívá v rituálech odvahy, síly, dlouhověkosti atd. Je šťastným nástrojem zahradníků a zahrádkářů. Nabité acháty v zahradě můžeme zakopat, aby podpořily růst a hojnost rostlin. Acháty se často využívají v kouzlech lásky, proto také bývá využíván k zahnání nepřejícných myšlenek. Šperky s acháty se darují dětem jako ochrana,zvlášť jedná li se o ochranu proti dětským pádům, kdy by se děti mohly stát bojácnými a nervózními. Je i dárcem pravdy. Tento kámen v ústech tiší žízeň. V rituální magii se do achátu vyrývají muž jedoucí na hadech. Právě tento šperk pomáhal před mnoha uštknutími, bodnutími apod. Kdysi byl považován za největšího ochránce před čarodějnictvím, démony a ďáblem. Dokáží se jím zjistit budoucí trendy, když věštec pozoruje skvrny na achátu.

 

 

 

Vznik krystalů

 

 

 

Krystaly vzniklé z magmatu

 

Převážná většina krystalů, zvláště těch nejvíce ceněných – diamantů, rubínů a safírů – pochází z roztavených hornin nebo magmatu. Magma se utváří tak, že intenzivní teplo zemského jádra taví horniny ve svrchním zemském plášti, v zemské kůře. Když magma tuhne a chladne, vytvářejí se symetrické trojrozměrné krystaly. Krystaly, jež se utvářejí velmi pomalu, vznikají pouze vzácně v jediném kontinuálním procesu. Mezi dvěmi po sobě jdoucími etapami formování mohou do krystalu vstoupit jemné bublinky tekutiny nebo plynu nebo i tenoučká vrstva pevného materiálu. Tyto tzv. „inkluze“ mohou přispívat ke kráse a jedinečnosti krystalu.

 

Magma, které chladne rychle a nemá dost času na vytvoření krystalů se přetváří na amorfní materiál, jako je např. obsidián.

 

Během chladnutí magmatu vznikají nejdříve takové krystaly, které mají nejvyšší bod tání a poměrně jednoduché chemické složení. Postupně se tak utvářejí různé minerály, až zbudou jen větší a složitější atomy a dochází ke vzniku složitějších krystalů.

 

Magma, které se dostane na zemský povrch jako láva chladne velmi rychle a vytváří amorfní materiál nebo horniny obsahující droboučké krystaly. Takové horniny se nazývají vulkanické ( extruzivní ), jejich běžným představitelem je čedič.

 

Magma zadržené pod povrchem tuhne pomaleji, vznikají hrubozrnné horniny s většími, viditelnými krystaly, které se označují jako hlubinné ( intruzivní ) a jejich nejběžnějším příkladem je žula, která se skládá převážně z křemene, živce a slídy.

 

 

 

 

 

Krystaly z rozpuštěných minerálů

 

Některé z nejkrásnějších krystalů, jako například křemen ( do skupiny křemene spadá křišťál, mléčný křemen, achát, ametyst, citrín, růženín, záhněda, avanturín, tygří oko, býčí oko, kočičí oko, sokolí oko a další ) se utvářejí z chemických látek rozpuštěných v roztocích uvnitř skalních dutin. Tady mají dostatek času i prostoru.

 

Voda rozpouští některé minerály na jejich základní ionty ( atomy s el. nábojem ), takže vzniká jejich vodní roztok. Nastanou-li vhodné časové a teplotní podmínky a je-li vhodné složení roztoku, stává se roztok přesyceným a začíná proces vysrážení krystalů. Čím je tento proces pozvolnější, tím větší a lépe formované krystaly vznikají.

 

Krystaly, které se srážejí z vodního roztoku, mohou buď narůstat ze svého jádra ven nebo naopak od povrchu směrem dovnitř. Achát ( jedna z modifikací křemene ) se může formovat tehdy, když do dutiny vytvořené bublinami plynu, uvězněnými v chladnoucím magmatu, prosakuje voda bohatá na křemík. Křemík se usazuje ve vrstvách na stěnách a krystal pomalu narůstá směrem do středu. U achátu, který není zcela vyplněný, často nacházíme v jeho dutině krystaly křemene.

 

 

 

Krystaly vzniklé metamorfózou ( přeměnou )

 

Krystaly jsou stabilní pouze ve stálém a pro ně specifickém rozmezí podmínek. Změna fyzických a chemických podmínek může způsobit jejich formování do nového minerálu, který je ve změněném prostředí stabilnější. Modrý tyrkys se například formuje tehdy, když minerály bohaté na fosfor a hliník přijdou do kontaktu s kyselou vodou s velkým obsahem mědi.

 

Některé krystaly, pokud jsou podrobeny extrémním změnám tlaku a teploty, jež přeskupí jejich atomy, mohou rekrystalizovat i ve svém pevném stavu, aniž by došlo k tání krystalu. Příkladem může být metamorfóza vápence v mramor nebo lupek, který se mění ve slídnatou břidlici bohatou na granáty. Čím pestřejší je složení minerálů původní horniny, tím větší je různorodost krystalů, které mohou vznikat.

 

 

 

Naleziště a zpracování achátů

 

Acháty se nalézají jako pecky ve výlevných horninách nazývaných melafýry. Melafýry se nacházejí v pruhu od Zvičiny až po Ještěd. Větráním dochází k odnosu materiálu z melafýrů a jeho  rozvlečení po svazích kopců, odtud je materiál spolu s peckami transportován do blízkých potoků a říček. Tyto toky jej transportovaly do dnešních nalezišť na polích, pískovnách a různých jiných místech. Tato naleziště si stručně popíšeme.

Rovně nad Dolní Kalnou
Nejbližší takové naleziště jsou Rovně nad Dolní Kalnou. Na Rovních se nachází velká spousta achátů a chalcedonů. Velmi vzácné jsou acháty žluťáky, které mají ve středu krásnou žlutou kresbu. Nacházejí se po celých Rovních, ale velmi zřídka.

Borovnice do Horek u Staré Paky
Dalším nalezištěm achátových pecek je lom u silnice z Borovnice do Horek u Staré Paky. Tady se pecky musí vysekávat z tvrdého melafýru. Po rozříznutí mají zdejší pecky šedobílou barvu.

Levín
Posuneme se dále k zapadu na naleziště Levín, zde se pecky nacházejí jak na polích tak v okolních lesích. Po rozříznutí mají zdejší acháty šedobílou barvu.

Lom Hvězda
Dále k západu se nachází naleziště lom Hvězda. Zdejší pecky mají podobný ráz jako na Levíně.

Lomnice nad popelkou
Za dalšími peckami se musíme přesunout až k Lomnici nad Popelkou. Nad Lomnicí se zvedá Morcinovský hřbet kde se nachází na polích a v okolních lesích kameny jak šedobílé tak různých barev.

Železnice
Z Morcinova se přesuneme do okolí městečka Železnice. Na polích v okolí se nacházejí acháty s červenou, červenobílou a jinými barvami. Zdejší acháty jsou jedny z nejhezčích u nás.

Libuň
Od Železnice se přesuneme opět dále k západu na pole v okolí městečka Libuň. Acháty a chalcedony se nacházejí na polích nad nádražím. Zdejší pecky obsahují převážně chalcedon bez kresby. Pokud se najde achát tak je šedobílý velmi zřídka se najde pecka barevná. Ještě se dají najít tzv. domečkové acháty. Jsou to pseudomorfozy křemene po barytu.

Kozákov
Západním směrem od Morcinova se nalézá naše nejznámější naleziště slavný Kozákov. Na Kozákově se nachází hlavně zelenavý jaspis, acháty, zeolity a v dutinách zdejších geod se nalézají ametysty křišťály a záhnědy. Nyní byl lom vrácen původnímu majiteli takže veškeré kutání v lomu je možné jenom s povolením majitele. Kolem Kozákova se acháty nacházejí na okolních kopcích jako jsou Prackov a Hamštejn. Ještě dále k západu se nalézá činný lom na melafyr ve Frýdštejně u Malé Skály. Acháty nalézající se v lomu jsou  převážně s bílou kresbou, poněkud nevýrazné. Nachází se v nich hodně kalcitu, který achát znehodnocuje.

Celý pruh nalezišť končí na Ještědském hřbetu. Zdejší acháty jsou převážně geody, hlavně ty větší. Menší pecky jsou obvykle acháty. Tím by mohl výčet nalezišť končit, ale je možné, že se objeví někde v okolí další naleziště. Takovým nalezištěm na které jsem zapomněl je lom v Doubravici. Zde se nacházejí naše nejhezčí acháty. Lom je založen v melafýru a z tohoto kamene se musí pecky vysekávat. Naděje na nalezení kvalitní pecky je zde značná. Zdejší acháty mají velmi pestré spektrum barev. Nacházejí se zde jak červené tak žlutočervené, šedobílé, kašolongové v různých barvách, červenobílé no prostě velká škála barev.

 

 

Zpracování

 

Nyní se budeme zabývat zpracováním achátů. Budeme postupovat krok za krokem, od nalezení až po vyleštění.

 

Začneme přinesením achátů domů, přinesené acháty musíme nejdříve umýt. Po umytí si je vytřídíme a vyřadíme ty které jsou silně popraskané nebo nějak poškozené a nedají se zpracovat. Po vytřídění už můžeme začít acháty řezat.

 

K řezání se používá diamantový řezací kotouč, buď nabíjený nebo sintrovaný. Kameny určené k řezání  se upevní nebo přidrží na pile, pustíme pilu a řežeme. Když je kámen rozříznutý, vyndáme ho z pily a znovu si ho prohlédneme jestli není příliš popraskaný nebo vyhořený. Popraskané kusy hned vyhodíme, dobré kameny si odložíme k dalšímu zpracování. Po rozřezání můžeme začít brousit.

 

Broušení má několik fází, jako první je hrubé broušení. Ke hrubému broušení se používá karbid křemíku sic. Já používám hrubost brusiva č. 100, tímto brusivem se srovnají velké nerovnosti na kameni. Brousit se musí tak dlouho, dokud není celá plocha kamene perfektně rovná. Po hrubém broušení se musí kámen dobře umýt, aby na něm nezůstalo žádné hrubé brusivo. Pokud by brusivo na kameni zůstalo, pak by došlo k poškrábání kamene při jemném broušení. Dalším brusivem je brusivo č. 300, opět se jedná o sic. Tímto brusivem se kámen vybrousí jemně a odstraní se případné škrábance. Po tomto broušení se kámen musí opět pečlivě umýt. K dokončení broušení nám nyní chybí brusivo č. 600, jedná se opět o brusivo sic. Brusivem č. 600 dosáhneme tzv. podlesku, protože po tomto broušení se už může leštit. Broušení brusivem č. 600 nám odstraní ještě zbylé případné škrábance. Po tomto brusivu se musí kámen opět dokonale umýt aby nám brusivo nekontaminovalo leštící pastu.

 

Na leštění se používají různé druhy leštících prášků. Na měkké materiály se používá tzv. tripl, což jsou schránky rozsivek, které jsou rozemlety a proplaveny. Na křemeny je nejlepší používat oxid ceričitý tzv. Cerox. Tímto leštivem lze dosáhnout perfektního lesku plochy. Jako podložku pro leštění používám polyuretanový kotouč, na který se nanáší suspenze leštiva s vodou. Kámen se potře leštivem kotouč se namočí vodou a začne se leštit. Leští se tak dlouho dokud na ploše kamene není ostře vidět vlákno žárovky. Teprve tehdy je kámen dobře vyleštěn. Po vyleštění se kámen pečlivě umyje a vyčistí od leštiva a můžeme si ho zařadit do své sbírky.