Czech English German Hungarian Polish Slovak
Přihlásit se



 

Lidé Buku

 

Buk je stromem těch, kteří se narodili o zimním slunovratu, tedy:
21. 12.

Lidé, narození v tento den, dostali do vínku celou řadu jedinečných vlastností. V zaměstnání najdeme tyto lidi velmi často na vedoucích místech, pro něž jsou přímo předurčeni. Jde totiž o lidi, kteří nejenže mívají odvážné životní plány, ale dokáži je většinou proměnit ve skutečnost. Bývají velmi houževnatí, cílevědomí a pracovití. Ve sporu s nimi jejich protivníci velmi brzo zjistí, jak tvrdé a houževnaté je dřevo buku i povaha těchto lidí. Pokud je bud přesvědčen o své pravdě, neustoupí ani o píď, nesleví ze svého přesvědčení, ani za cenu vlastního ohrožení. Proto bývá člověk-buk velmi dobrou oporou pro ostatní. Pokud patříte mezi jeho přátele, lepšího ochránce nenajdete. Nebezpečná však je pro ně možnost ztráty kontaktu s realitou, která pokud se projeví vede k despotickým projevům těchto lidí. Přestože bývají lidé buku velmi šetrní, jejich šetrnost nikdy nepřeroste v lakotu. Naopak bývají velmi nenároční, vděční a dokáží se těšit doslova z každé maličkosti. Protože si příliš nelámou hlavu zbytečnými starostmi, působí někdy navenek trochu dojmem lehkomyslných lidí, ale těmi lidé buku nikdy nejsou. Je to dojem vyvolaný tím, že oni vždycky velmi dobře vědí co chtějí a skoro vždycky toho dosáhnou. Přesto to nemají jednoduché ti, kteří žijí s nimi. Soužití s lidmi buku vyžaduje často velkou dávku tolerance a někdy velkou přizpůsobivost. V lásce jsou opatrní a vybíraví. Nedá se však říci, že by měli malou fantazii a rozhodně s nimi není nuda. V manželství se buk projevuje jako spolehlivý partner, který dokáže věnovat své rodině, zázemí a domovu ohromné úsilí. Člověk, narozený ve znamení buku, bývá skutečně „zdravý jako buk“. Tito lidé mají od přírody nadělenou přirozenou odolnost proti běžným neduhům. O své zdraví a stejně i o svůj zevnějšek většinou velmi aktivně pečují, někdy až příliš. Choroby je postihují až ve velmi pokročilém stáří a nejvíce pak bývají ohroženi infarktem a oběhovými poruchami. Zrozenci buku často mívají rádi hnědou nebo černou barvu, milují kočky a měděné nebo bronzové ozdoby. Mezi vždy něčím výjimečnými lidmi zrozenými ve dni buku, tj. o zimním slunovratu, najdeme jak vynikající umělce, jakým byl např. Zdeněk Fibich, tak i nebezpečného despotu Josefa V. Stalina. Buk je jedním z nejhojnějších listnatých stromů v jižní a střední Evropě. V Anglii se leckde ještě dodnes nazývá buk „matkou lesa“. Jeho hladká, olověně šedá kůra jakoby sváděla k popsání jako čistý list papíru. Však také slovanské a germánské jazyky odvodily název buku z odvozeniny slova písmeno (bukva, Buchstabe). Podobně jako dříve Druidové, i germánské kněžny údajně věštily z run, vyrytých na bukové hůlky. Právě způsob věštění z magických znaků vyrytých do dřevěných hůlek je téměř nepochybně převzat od Druidů, bohužel se však nedochoval žádný písemný doklad, který by to potvrdil. Bukové dřevo se odedávna používalo k výrobě dřevěného uhlí a k uzení. Bukvice byly vynikající potravou pro vepře, které Keltové chovali. Buk byl odedávna považován za strom, poskytující ochranu v nejistých časech. Do buku neuhodí ani blesk, říká se – a je to pravda, neboť buk má kořeny vedoucí jen povrchovou vrstvou půdy a proto blesky nepřitahuje. Čaj připravený z bukové kůry má protihorečnaté účinky, vývar z bukových listů byl považován za účinný proti svědivým vyrážkám a omrzlinám. Buky doslova vyzařují osvěžující jas a poskytují příjemný chládek. Lidé unavení duševním vypětím, kteří potřebují duševní osvěžení, by měli vyhledat statný buk. Stačí jen chvíli postát pod jeho mohutnou korunou, abychom pocítili, jak rychle dokáže doslova provětrat hlavu, očistit mysl a uvolnit jasné vnímání.