Czech English German Hungarian Polish Slovak
Přihlásit se



TRNKA, ŠVESTKA- typové označení TR

TRNKA, ŠVESTKA- typové označení TR
Výrobce Fa. Eben

Materiál trnka též švestka domácí, slivoň.
Prodejní cena 60,00 Kč
Prodejní cena bez DPH 50 Kč
Sleva


Preloader

Švestka

  a) druh ovoce, plod slivoně švestky (synonymum švestka domácí, Prunus domestica L.). Je to peckovice modré až fialové barvy, mírně nasládlé chuti. Plody se konzumují syrové, konzervované mražením nebo kompotované, vyrábějí se z nich povidla, suší se, destilací se z nich vyrábí slivovice;

  b) dvouděložná rostlina stejnojmenného názvu z čeledi růžovitých, rodu slivoň (Prunus). Do rodu Prunus se zahrnují také broskvoně, meruňky, mandloně, třešně, višně a střemchy. Ve střední Evropě má pěstování švestky domácí, stromovité dřeviny nižšího vzrůstu, dlouhou tradici. Švestka bývá součástí ovocných sadů. Snadno se množí vegetativně, výmladky. Je spíše teplomilná a daří se jí v mírném podnebí. V České republice je to nejčastěji pěstovaná ovocná dřevina, pravděpodobně hybridního původu (Prunus spinosa × Prunus cerasifera). Pěstuje se v mnoha sortách. Trnka obecná (Prunus spinosa) je v České republice původní. Prunus cerasifera pochází ze Střední Asie, Íránu a roste na Kavkazu. U nás pěstuje pro plody svané myrobalány (marabulány).

Švestky na stromě.

 

ŠVESTKA DOMÁCÍ

Roste středně, na myrobalánu bujně. Tvoří pyramidální koruny. Je samosprašná. Plody jsou protáhlé, typicky švestkovité, fialovomodré, ojíněné, s pevou, zlatožlutou dužninou výborné chuti. Je citlivá k šarce. Zraje pozdě, ve 2. a 3. dekádě září. Má mnoho klonů, lišících se vzrůstem, velikostí plodů a dobou zrání.

Vhodná na přímý konzum i zpracování, včetně pálení.

 

 

TRNKA OBECNÁ

Lidové názvy: trnky, trní, slíva trnka | Trnka je hustý a nepravidelně větvený trnitý keř vysoký 1 až 3 m, jen zřídka vyšší. Vytváří četné kořenové výběžky, jimiž se rychle vegetativně rozmnožuje.
Kůra je tmavošedá, krátké postranní větévky vytvářejí nápadné trny zvané kolce. Drobné střídavé listy jsou obvejčité až elipčité, na bázi klínovité a mají žláznatě pilovitý okraj. Pravidelné volnoplátečné květy, rozvíjející se před vyrašením listů, vyrůstají jednotlivě nebo ve svazečcích a často zcela obalují jednotlivé větve. Mají krátké a lysé stopky, pět kališních lístků a pět široce oválných, jasně bílých a brzy opadavých korunních plátků. Tyčinek je mnoho, jednopouzdrý svrchní semeník, ukrytý v kalichu, se po oplození mění v drobnou kulatou a silně ojíněnou peckovici modročerné barvy, která má hladkou pecku a zelenavě zbarvenou dužinu trpké a silně svíravé chuti. Kvete v dubnu, v podhůří až v květnu.

Výskyt: Na substrát je velice nenáročná a vyskytuje se především na suchých a slunných místech, zvláště s dostatkem vápníku. Je velmi hojná na mezích, suchých křovinatých stráních, okrajích lesů, cest, na skalách a suchých pasekách od nížin do podhůří. Roste hojně zejména v teplejších sušších oblastech celé Evropy, na sever až do jižní Skandinávie, na jih do Alžíru a na východ do Íránu.

Možnost záměny: Záměna trnky s jinými dřevinami prakticky nepřichází v úvahu. Na podobných stanovištích rostoucí třešeň křovitá (Cerasus fruticosa (Pall.) Wor.) nemá trny, v době květu má vyvinuty listy a květy jsou na delších stopkách v chudých okolících a zralé peckovice jsou jasně červené.

Význam: Přirozené porosty trnky mají velký význam jako úkryty zvěře a hnízdní prostor užitečného ptactva. Květy silně medují a jsou tak významným časně jarním zdrojem nektaru a pylu pro včely. Na druhé straně je však nutno si uvědomit, že v blízkosti třešňových a švestkových sadů mohou být rezervoárem společných škůdců.

Zatím zde není žádné hodnocení tohoto produktu.